1. Pompeje (1990, 1.)

Dům odchází
má pomník ze sazí
z kouře kříž
tříští se sál
a kdosi kdo v něm stál
ztroskotal

Svátek má zář
už hoří kalendář
nemám skrýš
Pompejí
stěny jí
žár s výhní

Vír cizích těl
pak slavík odletěl
nevím kam
z říše nás dvou
nešťastnou náhodou
trosky jsou

Dým vrhá stín
na postel co v ní smím
spát sám
Pompejí
stěny jí
žár s výhní

Pár nerostů
co v proudech bez mostů
poplavou
jen zrádnej sval
aniž bych o to stál
buší dál

Lávou je zášť
má ze sobectví plášť
nad hlavou
padá sníh
v Pompejích
a pálí