1. Amnestie (1995, 7.)

Odkvétající květina
co někde končí a začíná
zbejvaj ti ústa k mlčení
a věci který nezměníš

Odkvétající květina
s údělem dávno smířená
víc otázek než řešení
častým hostem je zděšení

To co tvůj úsměv přináší
do tmy se náhle vytrácí
nepoznáš o čem smýšlejí
nepoznáš o čem smýšlejí

V očích je tma a černej splín
nemůžeš utéct stínům svým
a neslyšíš to volání
a nevidíš to bourání

Dávaj ti jen rány...
dávaj rány na potkání
2x

Jak snadno se mění žár
v teplej chlad a horkej mráz
jak snadno se rušej sliby

Jak snadno se mění konce
v černej kouř a bílej prach
jak snadno se mění oheň

2x

Tak teď to vidíš
takhle to dopadlo

Možná potřebuješ něco
aby ses mohla opřít
možná potřebuješ místo
kde se můžeš přidržet

Možná potřebuješ místo
kde by ses mohla zašít
možná potřebuješ něco
abys to mohla vydržet

Kolem jsou jen gumový sloupy...
a padá sníh

No tak se koukni do svejch očí
no tak se dívej do těch světel
Je tam zima je tam prázdno...

Odkvétající květina
co někde končí i začíná
zbejvaj ti ústa k mlčení
a věci který nezměníš

Dávaj ti jen rány...
dávaj rány na potkání
2x