1. Žofín (1984, 13.)

Přišla celá unuděná
s bandou páskú v patách
s nezájmem se pozeptala
co se bude pít

Ještě než se rozkoukala
jsem ji dovnitř zatáh
a ty její pitomečky
poslal před dům hnít

Začala se na posteli
vyzývavě svlíkat
vrněla že chtěla by si
na milence hrát

Láhev s vínem odstrčila
začla nahlas vzlykat
škytat o tom že ji nikdo
nechce vážně brát

Tak pojď si hrát
pojď si hrát
v těchhle věcech už
nikdo nic nevymyslí

Pojď si hrát 2x
aspoň bude na co vzpomínat

S rezepnutou košilí
si přišla ke mně sednout
a pak šeptem nadávala
těm co přišli s ní

Všichni co jsem vyhodil
ji měli aspoň jednou
bývaly dny kdy k nim domů
táhlo procesí

Tak pojď si hrát
pojď si hrát
v těchhle věcech už
nikdo nic nevymyslí

Pojď si hrát 2x
aspoň bude na co vzpomínat

Vyjeveně sledoval jsem
její tupý tlachy
možná chtěla politovat
možná pohladit

Potom jsem se vzpamatoval
a vyhodil ji taky
nemám na to buňky
jejím nájemníkem být

Tak pojď si hrát
pojď si hrát
v těchhle věcech už
nikdo nic nevymyslí

Pojď si hrát 2x
aspoň bude na co vzpomínat