1. Žofín (1984, 34.)

Už ani nevim už kolikáty šaty
na židli kostým a ladím kytaru
jeviště zatím tone ještě v tmě
do které svítí rudé oči maršálů

Sedím a mám ten divnej pocit
kdo nehrál ten ho nikdy nepoznal
mám sucho v krku ruce se začínají potit
pokaždé jako bych znovu začínal

Vysvobodí mě snad
jen záře reflektorů
až začne sálem dunět muzika
při starém dobrém rock'n'rolu
se ozve aplaus publika
2x