1. Dlouhá noc (1989, 3.)

Román chtěl bych psát
svůj nejeden kiks
svá neznámá iks
měl bych tam dát

Svůj každý den
i každou noc svou
hluboký sten
i celu svých stěn
zamčenou

Román co nemá děj
v něm boj co střídá beznaděj
v něm chtěl bych ctít
oběť všedních dnů
jak žít
to měl by mít
můj román

Neklid mých niterných řádů
nádechy uprostřed záduch
má mít

Román dál v sobě mám
vždyť každý můj risk
hned stránku mu vtisk
já konec znám
jednou já z něj
jistě uhořím
proč román chce ven
vždyť žiju ho jen
a netvořím

A svět nedá mi spát
zas včera i dnes
kdejaký stres ve mě ryl
začátky vět

Román mám psát
a přitom žít
není to málo
lásku a stálost kde vzít
a k tomu mít taky cit
ó prokletý román

Román dál v sobě mám
každý můj risk
stránku mu vtisk
já konec znám
jednou já z něj snad uhořím
román chce ven
já žiju ho jen
a netvořím

Román chce ven
jak ho mám psát
když ztrácím dál
svůj vnitřní řád
román chce ven
a já chci žít
dál toužím téma znát
téma znát

Neklid mých niterných řádů
nádechy uprostřed záduch
mám