1. Live Brno (1984, 2.)

Jsem dítě ulic
hospod a barů
v žaludku varhany
tý muziky když zadujou

Jsem dítě nechtěné
jednoho z těch párů
co si k ránu myslí
že se milujou

Nikdo mě neučil
abych se stříhal
nikdo mě neučil
abych se myl

Nikdy jsem ve škole
moc neprospíval
vždycky spíš na obtíž
jsem lidem byl

Nedostal jsem
to co jiní znají
nejkrásnější oslovení
spratku

Neměl jsem to
co jiní mají
místo dárků
pár kopanců k svátku

Lačně jsem prohlížel
výklady obchodů
v bufetu držťkovou
slitky piva k tomu

V chatrný džíz bundě
mrznout někde v podchodu
bylo mi milejší
než-li jít domů

??
a rozhlas po drátu
plechovej lavor
z něj jsem i pil

A každý měsíc
jinýho tátu
buďto byl namol
nebo mě sbil

Poznal jsem
co je to mít mámu
mámu co se z flámu
k ránu vrací

S cizím chlápkem
dá mu či nedá mu
hodinovej hotel
na štíru s prací

Nedávno řekla mi
má holka že je v tom
chtěla ňáký prachy
že pryč to dá

Co na tom že jsem
zapomněl na kondom
jen ať přijde na svět
bude se mít jako já

Čekám jen na ten den
až mi bude osmnáct
dám sbohem městu
tomuhle kraji

Začnu někde znovu
co bylo ať vezme ďas
začnu někde znovu
tam kde mě neznají

Pak budu mít
co ti lidi mají
baráček
autíčko chatku

Spoustu prachů
co i jiní mají
snad zbude
i pro svobodnou matku